Ve školce jsem byl to dítě, které si namísto s kamarády hrálo s breberami v trávě. A co se v mládí naučíš, na doktorátu jako když najdeš. Teď si tedy už nehraji s breberami v trávě, ale s těmi, co máme ve střevě, tedy střevní mikrobiotou. Na Mikrobiologickém ústavu AV ČR totiž v rámci svého doktorského studia zkoumám, jak střevní bakterie nebo třeba strava ovlivňují imunitní systém a různá onemocnění (spoiler: hodně).

Začalo to magisterským studiem imunologie. K tématu střevního mikrobiomu jsem se ovšem pár let prokousával úplně jinými projekty, ale i vlastními zdravotními neduhy. To mi ukázalo, jak důležité je si svoje kamarády ve střevě hýčkat. Tak utíkejte pro misku kysaného zelí nebo lahev kefíru!

Svoji školkovou expertízu jsem ale úplně neopustil, láska k těm nohatým breberám mi zůstala. A tak mám doma nejen dvounohou a nějaké čtyřnohé, ale také pár šestinohých a osminohých.