Kostní věk

Nejpřesnější a nejdéle používanou metodou je hodnocení kostního věku. Provádí se zpravidla z rentgenového snímku ruky a zápěstí, nejčastěji nedominantní ruky (tedy té ruky, kterou nepíšeme). Lékař nebo vyškolený hodnotitel posuzuje stupeň vyspělosti růstových chrupavek a kostních jader a výsledek porovnává se standardizovanými metodami, například Greulich–Pyle nebo Tanner–Whitehouse [1, 2]. 

Tato metoda dokáže biologické zrání posoudit poměrně přesně, ale její plošné použití je diskutabilní, protože vyžaduje rentgenové vyšetření. V mnoha zemích není vhodné ani eticky snadné pořizovat rentgenový snímek pouze pro sportovní nebo výběrové účely bez zdravotního důvodu. To se dělá jen například při podezření na poruchu růstu nebo při úrazu [1, 2].

Tannerova stádia

Další možností je hodnocení pohlavní vyspělosti, nejčastěji podle Tannerových stádií. Ta popisují postup puberty v pěti stupních podle vývoje sekundárních pohlavních znaků, jako třeba pubické ochlupení nebo vyspívání prsů u dívek [3]. U věkové kategorie přibližně 12–16 let může jít o poměrně přesné určení biologického věku, protože právě v tomto období probíhá pubertální růstový spurt, tedy období velmi rychlého růstu.

Je však nutné zdůraznit, že Tannerovo hodnocení patří do rukou lékaře nebo zdravotnického odborníka. Pro sportovní kluby, školy nebo trenéry tedy nejde o jednoduše plošně použitelný nástroj.

Ultrazvuk

V posledních letech se objevují také ultrazvukové metody, například zařízení SonicBone/BAUSport. Jejich hlavní výhodou je, že nepoužívají ionizující záření a mohou být praktičtější pro sportovní prostředí [4, 5]. 

Z výzkumného hlediska je však nutná opatrnost. U těchto zařízení je potřeba nezávisle ověřovat přesnost, reprodukovatelnost a princip výpočtu biologického nebo kostního věku. Pokud algoritmus a validační data nejsou plně transparentní, nelze metodu hodnotit stejně jako dlouhodobě používané rentgenové postupy.

Antropometrické rovnice

Pro plošné použití ve sportu se často využívají antropometrické rovnice. Ty nehodnotí přímo biologický věk, ale spíše odhadují biologické tempo zrání, například vzdálenost dítěte od období nejvyšší růstové rychlosti – peak height velocity, PHV. 

Nejznámější je Mirwaldova rovnice, která používá věk, tělesnou výšku, hmotnost, délku dolních končetin a další tělesné rozměry [6]. Jiný přístup představuje metoda Khamis–Roche, která odhaduje dospělou tělesnou výšku z aktuální výšky, hmotnosti a výšky rodičů bez nutnosti kostního věku [7].

Tyto rovnice jsou praktické, levné a neinvazivní, ale je nutné je chápat jako hrubý odhad. Jejich přesnost je omezená zejména u dětí, které zrají velmi brzy nebo velmi pozdě. Právě tyto extrémní skupiny jsou přitom ve sportu často nejdůležitější. Výzkum ukazuje, že rovnice založené na odhadu PHV (peak height velocity – viz výše) mohou vést k chybnému zařazení části adolescentních sportovců, zvláště pokud jsou použity mimo období okolo růstového spurtu [8, 9]. Proto jsou vhodnější pro orientační rozdělení do kategorií „pomaleji“, „přiměřeně“ a „rychleji“ vyspívající, nikoli pro přesné individuální stanovení biologického věku.

Shrnutí

Biologický věk lze odhadnout, ale každá metoda má své možnosti a limity. 

• Rentgenové hodnocení kostního věku je nejpřesnější, ale není vhodné pro plošné sportovní testování.
• Tannerova stádia jsou užitečná v pubertě, ale patří do zdravotnického prostředí. 
• Ultrazvukové metody jsou slibné, avšak vyžadují další nezávislé ověření. 
• Antropometrické rovnice jsou praktické a bezpečné, ale poskytují pouze hrubý odhad tempa zrání a mohou selhávat u biologicky velmi časně nebo velmi pozdě dospívajících.

Závěr

Pokud bude sport mládeže postaven na kalendářním věku, pak je tu samozřejmě riziko, že biologické vyspívání nemusí jít s chronologickým věkem ruku v ruce.  Určení biologického věku by tedy mohlo sloužit k odhalení nekalých praktik, např. zařazování biologicky starších sportovců do mladších kategorií. 

Pro Zeptej se vědce odpovídal Martin

Zdroje:

[1] Satoh, M. (2015). Bone age: Assessment methods and clinical applications. Clinical Pediatric Endocrinology, 24(4), 143–152. https://doi.org/10.1297/cpe.24.143

[2] Prokop-Piotrkowska, M., Marszałek-Dziuba, K., Moszczyńska, E., Szalecki, M., & Jurkiewicz, E. (2021). Traditional and new methods of bone age assessment—An overview. Journal of Clinical Research in Pediatric Endocrinology, 13(3), 251–262. https://doi.org/10.4274/jcrpe.galenos.2020.2020.0091

[3] Emmanuel, M., & Bokor, B. R. (2022). Tanner stages. In StatPearls. StatPearls Publishing. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK470280/

[4] SonicBone Medical. (n.d.). BAUSport™. https://sonicbonemedical.com/product/

[5] ClinicalTrials.gov. (2020). Validation Sonic Bone’s ultrasound system for bone age assessment. NCT04301570. https://clinicaltrials.gov/study/NCT04301570

[6] Mirwald, R. L., Baxter-Jones, A. D. G., Bailey, D. A., & Beunen, G. P. (2002). An assessment of maturity from anthropometric measurements. Medicine & Science in Sports & Exercise, 34(4), 689–694. https://doi.org/10.1097/00005768-200204000-00020

[7] Khamis, H. J., & Roche, A. F. (1994). Predicting adult stature without using skeletal age: The Khamis–Roche method. Pediatrics, 94(4), 504–507.

[8] Kozieł, S. M., & Malina, R. M. (2018). Modified maturity offset prediction equations: Validation in independent longitudinal samples of boys and girls. Sports Medicine, 48, 221–236. https://doi.org/10.1007/s40279-017-0750-y

[9] Malina, R. M., Kozieł, S. M., Králík, M., Chrzanowska, M., & Suder, A. (2021). Prediction of maturity offset and age at peak height velocity in youth: Methodological limitations. Sports Medicine – Open, 7, 74. https://doi.org/10.1186/s40798-021-00362-8