Micelární voda je kosmetický přípravek sloužící k čištění pleti. Funguje na podobném principu jako většina mýdel, nebo třeba takový Jar. V zásadě jde o to, jak vyřešit problém, že tuky (mastnota včetně kožního mazu, částečky make-upu a podobně) jsou hydrofobní (z latiny „bojí se vody“), tzn. nejsou rozpustné ve vodě.
Micelární voda je voda obsahující micely – kulovité částice, potažmo shluky částic povrchově aktivních látek, tzv. surfaktantů. Povrchově aktivní látky fungují tak, že snižují povrchové napětí vody a tím usnadňují rozpuštění nečistot. Skládají se z hydrofilních (ve vodě rozpustných) „hlaviček“ a hydrofobních „ocásků“. Pokud se částice surfaktantů nachází ve vodném prostředí, samovolně se poskládají do shluků tak, aby se ty hydrofobní ocásky schovaly dovnitř a nebyly s vodným prostředím v kontaktu. Těmto shlukům se říká micely (viz obrázek).
Schéma micely, mající hydrofilní hlavičky (modré) na povrchu a hydrofobní ocásky (černé) směřující dovnitř. Uvnitř tvoří lipofilní dutinku, tedy prostředí, kde se lokálně dokážou rozpouštět tuky [1].
Micelární voda řeší problém rozpustnosti tuků tak, že tuky „uvězní“ v lipofilní dutince uvnitř micel, mezi ocásky [2, 3]. Díky tomu je schopna čistit jak nečistoty, které jsou ve vodě rozpustné (stále je to především voda), tak odmašťovat. To umí samozřejmě i mýdlo nebo již zmíněný Jar. Ty ale obsahují těchto povrchově aktivních látek řádově více, čímž může dojít k vysušování pokožky nebo k jejímu podráždění. Největší rozdíl mezi mýdlovou a micelární vodou pak tkví v samotném složení. Zaprvé, micelární voda obsahuje šetrné surfaktanty, které nemají takovou tendenci pěnit, zadruhé obsahuje i další složky, které pokožku hydratují a zvláčňují. Konkrétní složení už se pak samozřejmě liší produkt od produktu.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Filip
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.13140/RG.2.2.26203.92967
