Díky za zajímavý dotaz, který mě vrátil do dětství – právě vámi zmíněná souvislost kvality zraku a konzumace mrkve byla oblíbenou taktikou rodičů i učitelů, jak nás donutit jíst více zeleniny.

Tohle tvrzení vzniklo za druhé světové války, kdy britská armáda výborné výsledky odstřelovačů Královského letectva RAF přičítala v médiích β-karotenu z mrkve. Tímhle „úskokem” jednak tajila nový radarový systém, zároveň se snažila podpořit objem podomácku pěstované zeleniny a dosáhnout tak větší potravinové soběstačnosti země [1].

Schopnost „nočního vidění“ s β-karotenem ale přece jen trochu souvisí, tedy alespoň teoreticky. Sloučenina β-karoten bývá také nazývaná jako provitamin A, protože z ní v našem těle během vstřebávání ve střevě vzniká vitamin A. Ten potřebují naše oči. Právě molekula vitaminu A se účastní zachycování částic světla (fotonů) v buňkách na sítnici oka. Dopad světelné částice na sítnici způsobí změnu ve struktuře vitaminu A, což zahájí kaskádu dějů vedoucí k tomu, že „zasažená“ buňka vyšle do mozku signál a my si nakonec uvědomíme, že vidíme světlo.

Tento proces vnímání světla (dopadla světelná částice ➞ vitamin A změnil svou strukturu ➞ mozek dostal signál) a stínu (k vyslání signálu nedošlo) je daleko citlivější než vnímání barev. Probíhá i při špatném osvětlení, kdy sice vidíme pouze černobíle, ale zato i v daleko nižší intenzitě světla. Můžeme to vnímat před východem slunce, kdy rozeznáme obrysy a tvary a máme pocit, že už nepotřebujeme baterku, ale přitom jsou všechny objekty slité do jedné tmavé barvy.

Vitamin A pozměněný dopadem světla musí buňky na sítnici zrecyklovat do původní podoby nebo nahradit novým, protože jeho změněná forma neumí světlo znovu zachytit. Nedostatek vitaminu A je proto jednou z možných příčin šerosleposti. Nicméně to, že by větší příjem β-karotenu v potravě zlepšoval vidění za zhoršeného osvětlení, nebylo prokázáno [2, 3]. Doporučená denní dávka vitaminu A je 0,8–1 mg pro dospělého člověka, kdežto pro β-karoten není stanovena. Tím se totiž nemůžeme na rozdíl od samotného vitamínu A předávkovat, jelikož se část β-karotenu, kterou tělo nevyužije, relativně snadno vyloučí.

Zhoršení kvality zraku nebo oslepnutí v průběhu života může nastat nejčastěji kvůli šedému zákalu (kataraktě), zelenému zákalu (glaukomu), změnám na sítnici (např. makulární degeneraci) nebo cukrovce (diabetické retinopatii). Při šedém zákalu dochází k zakalení oční čočky, při zeleném zákalu je postižen oční nerv. Makulární degenerace bývá způsobena poškozením části sítnice, tzv. žluté skvrny, zodpovědné za ostré vidění. U diabetické retinopatie dochází k poškození oka vlivem dlouhodobě zvýšeného množství cukru v krvi – je popisována u nemocných s cukrovkou, kteří se neléčí nebo nerespektují léčbu nastavenou lékařem.

Mechanismy, jakým tato onemocnění vedou ke zhoršení nebo ztrátě zraku, jsou značně odlišné. Nicméně u většiny ze zmíněných je prokázaná souvislost s působením oxidačního stresu a reaktivních kyslíkových radikálů. Šanci na propuknutí daných nemocí můžeme snížit tím, že se budeme méně vystavovat UV záření, omezíme konzumaci alkoholu a kouření a celkově upravíme životní styl tak, abychom se vyhnuli obezitě, diabetu a chronickým zánětům. Velkou roli hraje také genetika a věk [4–6].

Mezi vitaminy, které by mohly působit preventivně nebo zpomalit zhoršování stavu u zmíněných onemocnění, patří vitamin C, E, vitaminy skupiny B i vitamin A a karotenoidy, konkrétně lutein a zeaxanthin. Z těch dvou posledních se tvoří barviva ve žluté skvrně (makule) na sítnici oka. Jsou obsažené kolem světločivných buněk a ve vrstvě nad nimi, kde vychytávají modré složky světla, což pomáhá správnému vnímání barev, ostrosti, pohybů a rozlišení objektů od pozadí a snižuje riziko již zmíněné makulární degenerace [7].

Nejlepším zdrojem zmiňovaných látek (kromě luteinu a zeaxanthinu, které najdeme ve vejcích) jsou různé druhy ovoce a zeleniny – tedy i ona slavná mrkev. Listová zelenina tmavé barvy, jako například špenát, navíc obsahuje i další antioxidanty (glutathion, flavonoidy), které mohou mít na zdravý zrak pozitivní vliv [5]. Dále lze doporučit i bílé maso (vitamin B12), nízkotučné sýry (vitamin B6) či luštěniny [6].

Také některé minerály, jako jsou zinek, měď, železo a selen, mohou přispět k udržení zdravého zraku. Najdeme je v oříškách nebo potravinách z celozrnné mouky [5, 6]. Roli hraje i příjem omega-3 polynenasycených kyselin, například z olivového oleje a ryb [6]. Zapomínat bychom neměli ani na pravidelný pohyb a dostatečný pitný režim [5, 6]. Ideální je čistá voda, ale např. čaj může přinést svým obsahem antioxidantů i další benefity [6].

Obecně je tedy pro prevenci onemocnění zraku důležitý celově vyvážený životní styl. Vhodná je středomořská dieta, bohatá na ovoce a zeleninu, olivový olej a ořechy, ryby a maso a sýry s nízkým obsahem tuku. Dopřejte si také pravidelný pohyb a dostatečný pitný režim. Naopak se vyvarujte zpracovaných potravin s vysokým obsahem cukru a soli a také pití alkoholu. Pokud jsou pozorovány první příznaky zhoršení zraku, určitě neváhejte a obraťte se na lékaře. Po konzultaci lze doporučit i přísun některých látek v doplňcích stravy [4, 6].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Anežka