Kompletní změna krevní skupiny mimotělním oběhem není možná, a to hned z několika důvodů.

Krevní skupina je dána geneticky

V první řadě je krevní skupina určena geneticky –⁠⁠⁠⁠⁠ tuto informaci o „naší“ krevní skupině si neseme v každé buňce svého těla a žádná z buněk ji nikdy nezapomene. I kdyby nám někdo krev najednou úplně vyměnil (což je proces neslučitelný se životem, jelikož by se mu tělo a jeho buňky bránily různými procesy), ke změně krevní skupiny by to v důsledku nevedlo. Červené krvinky totiž mají životnost cca 90–120 dní [1]. Nové krvinky, které by tělo začalo již v průběhu této doby vytvářet z kostní dřeně, by měly zase naši původní krevní skupinu.

Co hůř – pokud by nebyla “nová” krevní skupina slučitelná s naším imunitním systémem, mohl by imunitní systém přijaté červené krvinky napadnout a rozložit. Tato nebezpečná situace, kdy tělo ničí podané krvinky, se nazývá hemolytická reakce, a může být i smrtelná.

Poznámka pod čarou – Transfuze u příjemce a dárce krevních skupin, které popisujete v úvodu otázky (B+ za 0−, tzn. za univerzálního dárce), je tedy v pořádku, ale stále by nedošlo ke změně krevní skupiny.

Krevní skupiny

Krevní skupinu člověka určují krevní antigeny (např. AB0, Rh systém a další; těmto krevním skupinám jsme se věnovali v dotazech 726 a 917, viz sekce Další čtení), které jsou přítomné na povrchu červených krvinek [2]. Všechny antigeny jsou produktem genů, které má člověk zakódované ve své DNA [2].

Pokud by se například člověku s krevní skupinou B+ kompletně vyměnila krev za krev skupiny 0−, jeho tělo by stále průběžně tvořilo červené krvinky se svým původním typem antigenů, tedy B. To je z toho důvodu, že kostní dřeň, která červené krvinky vytváří, by nebyla touto výměnou ovlivněna.

Krevní buňky jsou tvořeny kostní dření

Výjimkou mohou být transplantace kostní dřeně. Pokud by člověk například podstoupil transplantaci kostní dřeně od dárce s jinou krevní skupinou, může jeho krevní skupina (s odstupem času) odpovídat dárci. To je však dáno tím, že kostní dřeň dárce (s jinou genetickou informací) začne postupně produkovat krvinky s vlastní krevní skupinou [2, 3, 5].

Všechny krevní buňky vznikají procesem hematopoézy (krvetvorby), což je proces, který v dospělosti probíhá hlavně v kostní dřeni. Hlavním místem hematopoézy je tzv. červená kostní dřeň, která se nachází v plochých kostech (hrudní kost, pánev, žebra, lebka) a v koncových částech dlouhých kostí. V těchto místech se v kostní dřeni nachází krvetvorné kmenové buňky. Procesem krvetvorby vznikají všechny krevní složky: červené i bílé krvinky a také krevní destičky.

K transplantaci kostní dřeně dochází nejčastěji z důvodu závažných krevních, onkologických a genetických onemocnění. Před samotnou transplantací kostní dřeně je nutné zničit původní kmenové buňky příjemce, které se nachází právě v kostní dřeni [4, 5]. Musí se zajistit, že transplantované kmenové buňky dárce budou mít místo k usídlení, aby mohly začít vytvářet nový krvetvorný systém (nové krvinky). Tento proces se nazývá přípravný režim a zahrnuje chemoterapii nebo radioterapii [4].

Následně dostane příjemce kmenové buňky dárce, které začnou postupem času vytvářet nové krvinky včetně nových červených. Proto se po čase jeho krevní skupina změní na krevní skupinu dárce.

Změna krevní skupiny po transplantaci

Změna krevní skupiny po transplantaci kostní dřeně je poměrně vzácný jev a nastává pouze v případě, že dárce a příjemce mají odlišné krevní skupiny. Po takového transplantaci dochází k postupné změně krevní skupiny, protože nové krvinky pocházející z kmenových buněk dárce pomalu nahrazují původní krvinky pacienta/příjemce [2, 3]. Tento proces obvykle trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na úspěšnosti zákroku. Během této přechodné fáze může pacient mít smíšené typy krvinek, kdy jsou v oběhu jak krvinky jeho původní krevní skupiny, tak nové, již odpovídající krevní skupině dárce [3].

Lékaři během celého procesu transplantace bedlivě sledují vývoj krevního obrazu pacienta a přizpůsobují případnou podpůrnou léčbu, například podáním krevních transfuzí, dokud není nový krvetvorný systém plně funkční. Pokud by existovalo riziko nesnášenlivosti, lze provést speciální opatření, například odstranění protilátek (tzv. plazmaferéza) nebo podání léků, které tlumí imunitní reakce (tzv. imunosupresiva) [5].

Dárci dřeně

Důležité je zmínit, že při každé transplantaci kostní dřeně je vždy vyvinuta maximální snaha sehnat co možná nejvíce kompatibilního dárce, nejlépe se stejnou krevní skupinou, takže výše popsané případy jsou výjimečné [2, 4–6].

Z tohoto důvodu je také velmi důležité soustavně budovat kvalitní funkční databázi dobrovolných dárců krvetvorných buněk (neboli dárců kostní dřeně) a jejím prostřednictvím pomáhat uskutečňovat nepříbuzenské transplantace dřeně. Dárci se mohou registrovat na https://registr.kostnidren.cz do 35 let, tedy až do 36. narozenin, nebo na https://www.darujzivot.cz/ až do 40 let, tedy do 41. narozenin; více informací na webových stránkách daných registrů.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Jana