Nádory prsu můžeme rozdělit na nezhoubné (benigní) a zhoubné (maligní) – ty zhoubné ohrožují pacientky a pacienty na životě a jedná se o nejčastější zhoubné nádory u žen. Zhoubné nádory můžeme dále různě třídit, přičemž nejčastějším zhoubným nádorem je karcinom [1].

Statistická data ukazují, že celkový počet žen s diagnózou rakoviny prsu roste a zároveň mnohem častěji postihuje ženy staršího věku. Nezhoubné i zhoubné nádory prsu ohrožují i muže, množství diagnostikovaných mužů je ale o dva až tři řády nižší [2].

Nádory prsu se nejčastěji projeví hmatnou nebolestivou bulkou v prsu, dále se může objevit vtažená bradavka, zvětšení prsu či bradavky, výtok, povrchové změny či bolest prsu. Při šíření nádoru do těla (metastazování) můžeme pozorovat zvětšení tzv. spádových uzlin, tedy mízních uzlin v blízkosti nádoru (proto je třeba kontrolovat i spádové uzliny prsu). Každý člověk by měl pravidelně dělat samovyšetření – pohledem (zda jsou nějaké změny oproti normálu) a pohmatem (hledat bulky postupně v každém kvadrantu a v oblasti spádových uzlin) [3].

Co se týče zobrazovacích metod, dvě nejčastěji využívané jsou mamografie a ultrazvuk (ultrasonografie), ale občas se používá i magnetická rezonance. Každá metoda je vhodná pro jiné situace. Mamografie funguje na principu rentgenového záření a její přesnost závisí na hustotě prsní tkáně (čím vyšší hustota, tím vyšší poměr žlázové a vazivové tkáně a méně tukové tkáně, naopak čím nižší hustota, tím nižší poměr žlázové a vazivové tkáně a více tukové tkáně) – přesnější je u prsů s vyšším obsahem tuku (řidší prsní tkání), jehož množství narůstá s věkem. U mladých žen je prsní tkáň velmi hustá, proto je vhodné použít ultrazvukové vyšetření, nejlépe ale jako doplněk k mamografickému vyšetření. Mamografie dokáže oproti ultrazvuku navíc ukázat i tzv. mikrokalcifikace, které mohou být prvním příznakem nádoru prsu – to je jeden z hlavních důvodů, proč je pro screening vhodnější právě mamografie. Pakliže má pacientka či pacient na zobrazovacích metodách nějaký nález, musí se odebrat biopsie – tedy odebrání kusu tkáně z prsu, kterou pak s využitím mikroskopu vyhodnocují patologové [4, 5].

V mladších věkových kategoriích, jak je uvedeno v textu pojišťovny, se u žen vyskytuje rakovina prsu méně často. Významným důvodem vzniku rakoviny prsu je stárnutí, ale existují i jiné rizikové faktory (různé genetické mutace, obezita, předčasný počátek menstruace, opožděný přechod a mnoho dalších). Ač je tedy ultrazvukové vyšetření určitě v některých situacích vhodné, nelze ho hradit jako screeningové vyšetření u mladých, protože nemusí zachytit časná stádia rakoviny prsu.

Dalším z problémů je četná falešná pozitivita –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to znamená, že vyšetření poukáže, že se může jednat o rakovinu, avšak poté je diagnóza vyloučena. Pacientka či pacient kvůli tomu musí podstoupit další vyšetření, což stojí pojišťovnu peníze, čekací lhůta pro ostatní pacienty se na tato vyšetření prodlužuje kvůli personálním kapacitám a zároveň to může velmi stresovat pacienta.

Ve zcela bezpříznakové populaci je z výše zmíněných důvodů pravděpodobnost pozitivního nálezu nízká (ne však nulová), což je další důvod, proč se nevyplatí toto vyšetření hradit. Pro jedince může mít určitý přínos, na úrovni populace je ale z toho důvodu vhodné investovat peníze někam jinam. S tím se pojí otázka zdravotnické ekonomiky, kdy se počítá, zda investice do určitého screeningu může mít přínos na úrovni populace (poměr cena/výkon) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například snížení počtu nemocných díky včasnému zachycení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ k čemuž v tomto případě nedochází.

Z pohledu pacienta tedy vyšetření může mít teoreticky nějaký přínos, z pohledu pojišťovny se však nevyplatí do tohoto investovat, protože by screeningový program nezměnil vývoj onemocnění v populaci a naopak by z výše zmíněných důvodů mohl spíše zatížit zdravotnický systém. Pokud má ale pacientka nebo pacient jakékoliv věkové kategorie podezření na nádor prsu, tak jsou pojišťovnou hrazena všechna lékařem indikovaná vyšetření [4, 5].

Co je v závěru velmi důležité zdůraznit, je apel na samovyšetřování prsu. Pakliže si kdokoliv nahmatá bulku, měl by vyhledat lékaře, který daná vyšetření doporučí (a ta pak budou pojišťovnou proplacena). Samovyšetření prsu může v důsledku zachránit člověku život [6].

Pro Zeptej se vědce odpovídal Jirka