Dotazy a odpovědi

Co by člověk viděl uvnitř dokonale zrcadlové koule se svíčkou v ruce?

Datum odpovědi: 14. 9. 2023

830

Dotaz:

Mám dotaz schovaný pro vás už dlouho a je následující: Když by člověk stál uprostřed dokonale zrcadlové koule se svíčkou v ruce, co uvidí? Moje teorie, se kterou bojuju v debatách, je: jde o to, kde je svíčka a kde oko (protože nejde, aby bylo obojí na stejném místě). Když si představím svíčku přesně uprostřed, tak mám podezření, že neuvidím nic (odražené světlo se vrací do stejného bodu ze kterého vzešlo, tedy snad. Když bych dala svíčku mimo střed, tak uvidím pouze světlo. Rozhodně neuvidím sebe. Prosím tedy, vnesete světlo do zrcadlové koule?
Svíčka v zrcadlové kouli
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Viditelnost obrazu svíčky a obličeje záleží na poloze vůči zrcadlu.

2)

Obraz bude zdeformovaný a budou se vytvářet sekundární obrazy obrazu, obrazy obrazu obrazu atd.

3)

Plamen svíčky nevrhá stín.

4)

Podobnou metodou se dá testovat tvar kulového zrcadla.
Svíčka v zrcadlové kouli
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Před samotnou odpovědí na otázku musím uvést, že se budeme pohybovat na úrovni ideálního světa bez tzv. optických vad. Jak jste správně uvedla, ze středu koule se všechny paprsky vrací zpět do středu koule. Toto ale platí pouze v případě užití jistých zjednodušení a v reálném světě by vám některé paprsky utekly jinam a obraz by byl proto rozmazaný a zdeformovaný.

Váš dotaz je potřeba rozdělit na tři případy. Pro chování světla při odrazu od kulové plochy je důležitá poloha svíčky vůči ohnisku zrcadla. Ohnisko je bod, ze kterého směřují všechny paprsky po odrazu od zrcadla do nekonečna. Ohnisko najdeme v poloviční vzdálenosti od zrcadla, než je střed koule. Obraz svíčky by se tedy v tomto prvním případě zobrazil v nekonečnu [1]. To ovšem nevadí, protože oko může bez potíží na nekonečno zaostřit. 

Druhou možností je umístění svíčky do větší vzdálenosti, než je ohnisko. V takovém případě se vytvoří obraz někde před zrcadlem. Tady záleží na vzájemné vzdálenosti oka a vzniklého obrazu, jestli oko doostří. Zdravé dospělé lidské oko je schopno zaostřit nejdále do nekonečna a nejblíže na vzdálenost přibližně 25 cm. Sem patří i případ, kdy bude svíčka přesně ve středu křivosti kulové plochy: světlo se vrátí opět ke zdroji. Plamen svíčky ale světlo nezastíní, což si můžete vyzkoušet, když posvítíte ze strany baterkou na svíčku – plamen nevrhá stín.

Poslední případ, který může nastat, je takové uspořádání, kdy je svíčka umístěna mezi zrcadlo a ohnisko. Pak se vytvoří pouze zdánlivý obraz za zrcadlem, na který by oko mělo být schopno zaostřit, protože se pravděpodobně vytvoří ve větší vzdálenosti než 25 cm od oka. Stejným způsobem se zobrazí také váš obličej a opět bude záležet na poloze vůči ohnisku zrcadla.

Viditelnost obrazu je tedy jedna věc, druhou je pak zvětšení obrazu v dané pozici a také vícečetné zrcadlení, tedy zrcadlení vytvořeného obrazu a jeho další obrazy. Pro lepší představu, jak to asi uvnitř koule vypadá, doporučuji zhlédnout některé z videí na YouTube [2, 3]. To, co uvidí člověk v zrcadlové kouli, je dáno přesnou pozicí člověka v kouli.

Můžete si vše ověřit doma pokusem a dát si na hlavu velkou kulovou zrcadlově lesklou mísu. Z bezpečnostních důvodů doporučuji test bez svíčky nebo třeba se svítilnou. Při pokusu si všimněte, ve kterých případech je obraz vzpřímený a ve kterých převrácený.

Podobným tématem se zabýval i Léon Foucault a vyvinul metodu [4], kterou lze použít k hodnocení kvality kulových zrcadel. Jde vlastně o to, že se břitem zastiňuje světlo svíčky odražené od dutého zrcadla. Pokud je břit umístěn přesně ve středu křivosti zrcadla a pokud je zrcadlo dokonale vyrobené, v jednu chvíli celý obraz zhasne. V opačném případě se zviditelní nedokonalosti zrcadla.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Bára

Doporučující čtení a videa:

[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Curved_mirror 

[2] https://youtu.be/Y8c7TZx8HeY 

[3] https://youtu.be/zRP82omMX0g 

[4] https://en.wikipedia.org/wiki/Foucault_knife-edge_test 

Odpovídala

Odborná recenze:

VŠCHT Praha + JILA – University of Colorado Boulder & National Institute of Standards and Technology (NIST)

Editace textu:

Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Kategorie: Fyzika a chemie

Mohlo by se vám líbit: