Střevní plyny jsou složeny hlavně z dusíku (N₂), methanu (CH₄), oxidu uhličitého (CO₂), vodíku (H₂) a kyslíku (O₂). Zároveň byla nalezena souvislost mezi větším množstvím přijaté vlákniny ve stravě a zvýšenou produkcí plynů [1].

Naše plyny nejsou hrozba

Nemalý vliv hraje vlastní psychika. Náš organismus si může na vlastní plyny tzv. navyknout. Tím, že je na to tělo zvyklé, nepovažuje to za hrozbu a může se tím snížit i negativní reakce spojená se zápachem. Roli může hrát i samotná úleva spojená s vypuštěním střevních plynů ven z těla [2].

Za zápachem stojí hlavně sirné produkty, v hlavní roli sirovodík (H₂S), dále methanthiol (CH₃SH) a dimethylsulfid (H₃C-S-CH₃) [3]. Samotná produkce těchto látek co do četnosti a složení je do jisté míry ovlivnitelná stravou. Sirné látky, které mají vliv na intenzitu zápachu nejvíce, vznikají z brukvovité zeleniny (zelí, brokolice), oříšků, luštěnin, vajec, dále z chleba a piva [4].

Může za to mikrobiom

Za zápachem stojí nejen samotná strava, ale hlavně střevní mikrobiom, který určuje, na jaké produkty budou zbytky stravy ve střevě rozkládány a které látky tedy nakonec budou ve střevních plynech obsaženy. Střevo je přirozeně osídleno biliony mikroorganismů (bakterií a archeí) až stovek různých druhů. U každého člověka se může lišit nejen počet, ale také skladba druhů, které rozkládají nevstřebané zbytky stravy, a některé z nich (např. bakterie druhy Bacteroides) produkují právě tyto sirné produkty [5].

Některé střevní plyny tedy mohou více zapáchat díky rozdílné stravě. Pokud bychom se ale omezili například na jednu domácnost, kde se stravují všichni stejně, stále zde mohou být mezi jednotlivými členy nemalé rozdíly díky střevnímu mikrobiomu, který je vysoce individuální a přispívá ke složení střevních plynů [6]. Střevní mikrobiom závisí hlavně na stravě, dále na jeho věku, částečně genetice jedince a např. i na užívání antibiotik.

Větry nezadržujte

Rozhodně to neznamená, že by se člověk měl za vidinou zmírnění nepříjemného zápachu některých potravin vzdávat. Strava by měla být pestrá. Zároveň je škodlivé střevní plyny zadržovat, tvorba plynů poukazuje na zdravý chod trávicího traktu [7].

Při nadměrné produkci se může jednat o příznak nějakého trávicího onemocnění (např. alergie, intolerance, syndrom dráždivého tračníku). Za nadměrnou plynatost je považován výskyt zhruba 25× denně a více [7, 8].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Ulrika