Mnozí možná víte, že některé ptačí druhy dokáží velmi dobře napodobit různé zvuky, které slyší v okolí. Typicky nás napadne papoušek či krkavec. Mezi tyto schopné imitátory patří ale i další druhy zpěvných ptáků, jako například australští lyrochvosti, nám známé andulky, sojky a špačkovití, mezi něž patří v Evropě hojný špaček obecný (Sturnus vulgaris) [1]. Málokterý ptačí druh dokáže imitovat lépe než právě špaček, který je schopen perfektně napodobit jak zvuky jiných ptáků a dalších zvířat, tak i zvuky aut, vlaků či lidského hlasu [2].

Nejprve se pojďme zorientovat v termínech, které tento jev popisují. Obecně imitaci můžeme rozdělit na dva základní typy: konspecifickou, tedy imitaci stejného druhu (špaček napodobuje špačka), a heterospecifickou, tedy napodobení jiného druhu či jiných zvuků z okolí [3]. Možná jste někdy zaslechli odborný termín mimeze (či mimikry) [3], který se často v  kontextu imitace objevuje. Obecně termín mimeze označuje strategii, kdy daný druh napodobuje druh jiný ať už vzhledem (výstražné zbarvení), chováním (napodobení pohybu), tak třeba právě i vokálně [4]. Tato strategie je v přírodě využívána různými druhy živočichů včetně ptáků. Více informací a další fakta o mimezi lze nalézt ve čtivé knize Stanislava Komárka: Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy.

Jak je ale možné, že je špaček v imitaci zvuků tak dobrý? Zpěvní ptáci obecně disponují několika různými adaptacemi, které jim umožňují velmi dobře zpívat. Jednou z hlavních adaptací je ptačí zpěvný orgán, tzv. syrinx, který je posazený na bázi průdušnice v hrtanu. Syrinx se skládá z blán, chrupavek a zpěvných svalů. Svaly pohybují chrupavkami, což způsobuje povolování a natahování blan, přes které proudí vzduch vytvářející zvuk [5].

U špačkovitých je stavba syrinxu velmi komplexní – skládá se totiž ze dvou částí produkujících zvuk, kdy každá tato část obsahuje vlastní trojici vnitřních zpěvných svalů. Právě tyto svaly jsou schopné ovládat chrupavky v obrovské rychlosti. Zároveň obě části syrinxu mohou fungovat nezávisle, což umožňuje rychlou a přesnou artikulaci zvuků. Kontrola nad pohyby zpěvných svalů umožňuje přizpůsobovat například frekvenci tónů a/nebo proud vzduchu procházející syrinxem. Právě svaly na kontrolu proudu vzduchu jsou u špačků obecných neobyčejně rychlé, což může být jeden z důvodů jejich přesné imitace zvuků [6]. Další z důvodů přesné imitace zvuků může být zdokonalení koncového mozku u zpěvných ptáků [5], což významně přispívá k jejich schopnosti vokalizovat. V neposlední řadě může se schopností komplexní vokalizace souviset i společenskost daného druhu. Skupina zpívajících špačků se může od sebe navzájem učit a zlepšovat tak svůj repertoár [1]. Špačci obecní mají „přirozenou touhu po společnosti“, a jsou-li v zajetí drženi jednotlivě, dělá jim dobře, když vidí dalšího špačka alespoň na fotce [7].

Fungování vokalizace a důvody, proč jsou špačci v napodobování hlasů tak dobří, jsem výše shrnula. Jaké jsou ale obecné důvody k imitaci? Proč to vůbec dělají? Existuje několik možných vysvětlení.

Pokud budeme brát v potaz konspecifickou imitaci (tedy tu, kdy jedinec daného druhu napodobuje jiného jedince stejného druhu), může být jedním z důvodů imitace přitahování možného partnera. Zvětšování hlasového repertoáru může být znamením, že daný zpívající jedinec je velmi zdatný a schopný. Zároveň může imitace sloužit i k odhánění soků v soutěži o budoucí partnery [8].

U heterospecifické imitace (kdy jedinec daného druhu napodobuje jiný druh) můžeme uvažovat o antipredační funkci [8]. Jinými slovy napodobení hlasu jiného druhu může snižovat riziko sežrání, a tedy i zvyšovat šanci na přežití a reprodukci [8]. Napodobí-li daný druh například většího dravce, jako je jestřáb, zažene tím další dravce, kteří si tak svůj záměr ulovit špačka velmi rychle rozmyslí [1]. Dalším důvodem této imitace může být i lákání kořisti a v neposlední řadě může podivně zpívající špaček odehnat své konkurenty a získat tak třeba lepší teritorium [8]. Co se týče napodobování zvuků aut, vlaků a učení se lidských slov a hlášek, je pravděpodobné, že jde nejspíš o potřebu sociální interakce, na které jsou druhy jako špačci či papoušci často významně závislí. Špaček na videu tak může dělat přesně takové zvuky, které jeho majitele nejvíce potěší, a on za to například dostane odměnu v podobě pamlsku [9]. Zároveň může jít o adaptaci na dané prostředí a (jak bylo již zmíněno výše) o rozšíření repertoáru za účelem získání partnera [8].

Je nutno dodat, že konkrétní funkce imitace zatím nejsou zcela potvrzeny, a je třeba tento jedinečný jev dále podrobit vědeckému bádání. Je velmi pravděpodobné, že imitace nebude mít pouze jeden význam, ale že půjde o kombinaci různých funkcí, které byly během evoluce zpěvných ptáků zformovány.

Zajímavost na závěr: Věděli jste, že špačka obecného vlastnil například Mozart, který byl jeho vokální schopností tak omámen, že mu po jeho smrti věnoval báseň [10]? I neméně slavný Shakespeare již znal schopnosti špačků, a dokonce ho zařadil do jedné ze svých her (Jindřich IV.) [11]. 

Pro Zeptej se vědce odpovídala Marie

Zdroje:

[1] Birdfact.com; 2022; Why do birds imitate sounds? (Complete Guide); URL: https://birdfact.com/articles/why-do-birds-imitate-sounds

[2] Mgr. Zdeněk Vermouzek; 2023; Týden.cz; S ptáky na kus řeči. Čím mate špaček ornitology?; URL: https://t.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/s-ptaky-na-kus-reci-cim-mate-spacek-ornitology_442976.html

[3] Kelley et al. (2008); Vocal mimicry in songbird; Science Direct; Volume 76, Issue 3, Stránky 521-528; URL: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003347208001796

[4] Font (2019); Mimicry, Camouflage and Perceptual Exploitation: the Evolution of Deception in Nature; Springer Link; Volume 14, Stránky 7-24; URL: https://link.springer.com/article/10.1007/s12304-018-9339-6

[5] Zima & Gaisler (2018); Zoologie obratlovců; Academia; 3. vydání

[6] Uchida et al. (2010); Fibre architecture and song activation rates of syringeal muscles are not lateralized in the European starling; Journal of Experimental Biology; Volume, 213 Issue 7, stránky 1069–1078; URL: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2837734/#:~:text=Here%20we%20show%20that%20the,fast%20oxidative%20and%20superfast%20fibres.

[7] Weiler (2015); Lonely starlings stare at strangers; Science; URL: https://www.science.org/content/article/lonely-starlings-stare-strangers

[8] Dalziell et al. (2015); Avian vocal mimicry: a unified conceptual framework; Biological Reviews; Volume 90, Issue 2, stránky 347-668; URL: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/brv.12129?saml_referrer

[9] CBC Radio: Quirks & Quarks; Why are birds like parrots able to mimic sounds?; cited scientist: Karen Overall; URL: https://www.cbc.ca/radio/quirks/may-15-california-condor-genetics-a-strange-star-goes-supernova-don-t-think-just-kick-and-more-1.6025290/why-are-birds-like-parrots-able-to-mimic-sounds-1.6025291#:~:text=To%20compensate%20they%20are%20looking,human%20voices%20and%20household%20sounds.

[10] West & King (1990); Mozart’s starling; American Scientist; Volume 78, Issue 2 , stránky 106-114; URL: https://www.jstor.org/stable/pdf/29773940.pdf

[11] Dunaway (2022); Birds of Shakespeare: The common starling; Folger Shakespeare Library, URL: https://www.folger.edu/blogs/shakespeare-and-beyond/birds-of-shakespeare-the-common-starling/