Alkohol bývá často označován jako „dobrý sluha, ale zlý pán“. Většina z nás ví, že našemu zdraví neprospívá, přesto si bez něj nedokážeme představit páteční večery. Negativně ovlivňuje mozek, naše chování, zhoršuje úsudek, dokonce i naše sociální vztahy. Při dlouhodobém pití poškozuje důležité orgány, jako jsou žaludek, játra a srdce, a zvyšuje riziko vzniku některých druhů rakoviny. Zároveň oslabuje naši imunitu, a tím nás dělá náchylnější k nemocem [13].

Srdce

Při jednorázové konzumaci většího množství alkoholu se zvyšuje srdeční frekvence a dochází k rozšíření cév, což vyvolává známý pocit tepla. Alkohol dále může narušit pravidelný srdeční rytmus, takže srdce začne bít nepravidelně (srdeční arytmie), což je nebezpečné zejména pro osoby se srdečními onemocněními [1].

Dlouhodobá konzumace je spojena s rozvojem zvýšeného krevního tlaku (hypertenze), vyšším rizikem mozkové mrtvice a rozvojem řady různých postižení srdečního svalu (kardiomyopatie) [2].

Plíce

Když se napijeme alkoholu jen jednorázově, může to na krátkou dobu zrychlit pohyb řasinek v dýchacích cestách. Řasinky jako jakýsi dopravní pás posouvají hlen ven z plic, a tím pomáhají odstraňovat škodliviny.

Avšak při dlouhodobém pití tento mechanismus naopak slábne a ochrana dýchacích cest je horší. To se totiž v plicích zvyšuje oxidační stres, oslabují se imunitní buňky, což jsou jacísi „buněční popeláři“, jejichž úkolem je pohlcovat cizí částice nebo třeba mrtvé buňky v plicních sklípcích. Výsledkem dlouhodobého užívání alkoholu je potom vyšší náchylnost k infekcím dýchacích cest, zejména k tuberkulóze a zápalu plic [3].

Mozek

Když se člověk opije, tak se výrazně zhoršuje činnost mozku – zejména paměť, schopnost učení a pozornost. Alkohol současně ovlivňuje mozeček, takže je narušena i motorika, což se projevuje horší rovnováhou a nekoordinovanými pohyby.

Z neurobiologického hlediska lze pozorovat, že se zpomalují reakce (alkohol tlumí glutamátové NMDA receptory), nastupuje pocit uvolnění a ospalost (zesilují se inhibiční účinky kyseliny gama-aminomáselné, která slouží jako takový uklidňovač) a zvyšuje se uvolňování dopaminu, což vyvolává pocit odměny [4].

Při dlouhodobém užívání dochází ke zmenšování objemu šedé hmoty mozkové, klíčové pro paměť a sebekontrolu. Zároveň je dlouhodobá konzumace spojena s vyšším výskytem duševních poruch [5].

Slinivka břišní

Jednorázová konzumace alkoholu obvykle slinivku nepoškozuje. Ve vzácných případech však může vyvolat náhlý zánět (pankreatitidu) u jedinců se zvýšeným rizikem, například u kuřáků nebo osob, které mají k tomuto riziku dědičné sklony [6].

Riziko poškození se výrazně zvyšuje při pravidelném pití, kdy část odbourávání ethanolu přebírá i slinivka. Látky vzniklé při rozkladu ethanolu pak poškozují buňky slinivky, podporují rozvoj chronické pankreatitidy a mohou vést až ke vzniku rakoviny slinivky [7].

Játra

Játra představují hlavní orgán zodpovědný za odbourávání alkoholu, a proto jsou také jedním z nejvíce postižených orgánů při jeho nadměrné konzumaci. Již krátkodobě může ethanol působit toxicky na játra a vyvolat ztučnění jater (steatózu), což se může projevit jejich sníženou funkcí.

Při dlouhodobé konzumaci pak dochází k rozvoji zánětu jater, postupující cirhózy (tvrdnutí) a v konečném důsledku i k rakovině jater [8].

Žaludek

Alkohol krátkodobě ovlivňuje žaludek tak, že zvyšuje tvorbu žaludeční kyseliny a hormonu gastrinu (ten řídí trávení v žaludku). Zároveň s tím může dojít k podráždění sliznice žaludku a pálení žáhy.

Při dlouhodobém nadměrném pití se zmenšuje žaludeční sliznice a klesá schopnost žaludku tvořit kyselinu, což zhoršuje trávení a zvyšuje riziko vředů i rakoviny [11].

Střeva

Při jednorázovém požití alkoholu dochází ve střevech ke zpomalení vstřebávání vody a živin, což se u některých lidí může projevit řidší stolicí nebo průjmem.

Při dlouhodobém a pravidelném pití alkoholu se zhoršuje vstřebávání důležitých živin a vitamínů, zejména vitamínu B1 a kyseliny listové, což může vést k podvýživě (běžně viditelné u alkoholiků).

Alkohol navíc při jednorázovém i dlouhodobém užívání poškozuje střevní sliznici, zvyšuje propustnost střevní stěny, umožňuje průnik škodlivých látek z bakterií do krve a narušuje přirozenou rovnováhu střevních bakterií [9, 12].

Ledviny

Jak asi všichni známe, alkohol působí na ledviny močopudně, takže po něm častěji chodíme na toaletu a tělo ztrácí více tekutin a minerálů. Právě proto se po větší konzumaci často objevuje dehydratace a bolest hlavy.

Opakované pití alkoholu může vést k dlouhodobému onemocnění ledvin, při kterém ledviny postupně ztrácejí schopnost správně filtrovat krev. Pokud onemocnění pokračuje, může vyústit až v selhání ledvin, kdy je nutná dialýza nebo transplantace [10].

Závěrem

I přes nezvratné důkazy o škodlivých účincích alkoholu patří Česko dlouhodobě mezi země s jeho nejvyšší spotřebou. Přesto není mým cílem alkohol démonizovat – příležitostná konzumace v rozumných dávkách obvykle nepředstavuje zásadní problém.

Skutečné riziko však spočívá v pravidelném užívání nebo v jednorázovém nadměrném požití, při kterém může dojít až k otravě alkoholem. Základem je proto střídmost a zodpovědný přístup k alkoholu.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Tereza