Přehrada na nejdelší asijské řece
Jako Tři soutěsky neoznačujeme pouze přehradní nádrž, ale jedná se také o největší vodní elektrárnu podle instalovaného výkonu na světě, umístěnou na stejnojmenné hrázi. Leží na řece Jang-c’-ťiang, což je nejdelší řeka Asie a třetí nejdelší řeka světa (po Nilu a Amazonce), s délkou toku přibližně 6300 km. Pramení na Tibetské náhorní plošině v provincii Čching-chaj a ústí do Východočínského moře u metropole Šanghaj [1].
Přehrada stojí poblíž města I-čchang v centrální Číně, v oblasti soustavy tří hlubokých říčních kaňonů – Čchü-tchang-sia, Wu-sia a Si-ling-sia. Proto získala svůj název „Tři soutěsky“. Hráz je dlouhá přibližně 2335 m a vysoká 181 m. Nádrž má délku přes 600 km. Maximální objem vody v rezervoáru je asi 39,3 km³, tedy přibližně 39 miliard tun vody [2].
Jedním z hlavních strategických důvodů výstavby přehradní nádrže byla protipovodňová ochrana hustě osídlených oblastí podél dolního toku, kde například povodně z roku 1931 byly katastrofální a vyžádaly si přes 2 miliony životů [3].
Umístění přehrady taktéž není náhodné. Během milionů let zde docházelo k zahlubování řeky do tektonicky zdviženého terénu horského pásma mezi Sečuánskou pánví a nížinami střední Číny. Vznikla tu údolí, která jsou velmi úzká a hluboká, místy s téměř kolmými skalními stěnami, což jsou přesně podmínky vhodné pro výstavbu hráze [4].
Vybudování tohoto vodního díla však s sebou nese zásadní negativa, kdy se ze zatopené oblasti muselo vystěhovat značné množství obyvatel. Změnila se též stabilita břehů a říčních ekosystémů, včetně změny sedimentárního režimu řeky [5].
Jako krasobruslař
Chceme-li pochopit, proč tato přehradní nádrž skutečně ovlivnila v malé míře rotaci naší planety, musíme se znovu podívat na její geografickou polohu. Obrovský objem vody se nyní nachází ve vyšší nadmořské výšce, tedy dále od středu Země, a jiném rozložení vůči rotační ose, a to přibližně na 30° severní šířky [6].
Tím, že je Země rotující těleso, můžeme si celý jev lépe demonstrovat na příkladu krasobruslaře, který se otáčí na místě kolem své osy, tedy provádí piruetu. Pohyb takového množství vody směrem od rovníku nahoru je obdobný k tomu, když krasobruslař při rotaci oddálí paže od těla. Ve výsledku Země i krasobruslař budou zpomalovat.
Míra zpomalení Země je však velmi malá, po úplném naplnění přehrady se den prodlouží o pouhých 0,06 mikrosekundy. Například velmi silné zemětřesení dokáže ovlivnit rotaci Země v řádech jednotek mikrosekund, čili mnohonásobně více.
Nejen přehrada mění zemskou rotaci
Z globálního hlediska je nejzajímavější především to, že lidstvo dokázalo vytvořit technickou stavbu schopnou měřitelně změnit dynamiku celé planety. Stejné principy dnes vědci sledují mimo jiné i u tání ledovců, změn oceánské cirkulace nebo dlouhodobého vysychání kontinentů [7, 8].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Kamil
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1016/S0169-555X(01)00106-4
[2] https://doi.org/10.1007/s10980-016-0391-9
[3] https://doi.org/10.1175/JCLI-D-22-0771.1
[4] https://doi.org/10.1007/978-3-662-55302-2
[6] https://doi.org/10.1016/j.jappgeo.2014.06.007
[7] https://doi.org/10.1038/s41561-024-01478-2
[8] https://doi.org/10.1029/2024GL113405
Další čtení prověřené autorem:
https://svs.gsfc.nasa.gov/3433
https://www.jpl.nasa.gov/news/nasa-details-earthquake-effects-on-the-earth