Menstruace je pravidelné děložní krvácení, které nastává vždy 1. den cyklu ženy. Dlouhou dobu se spekulovalo o tom, zda představuje menstruační krvácení pro člověka nějakou evoluční výhodu, ale vědecká obec se v dnešní době z většiny přiklání k tomu, že je menstruace důsledkem (vedlejším produktem) komplexní reprodukční strategie člověka a některých dalších savců [1, 2], tedy způsobu jejich rozmnožování.
Reprodukční strategie člověka totiž funguje na „preventivní bázi“. Děložní sliznice ženy se začne na těhotenství připravovat s předstihem už před uvolněním zralého vajíčka z vaječníku (tzv. ovulace) – začne se přeměňovat ve specializovanou tkáň (decidua) připravenou na uhnízdění zárodku – embrya. Embryo totiž ve velké míře zasahuje do organismu matky, a pokud by se na něj děloha nepřipravila dopředu, významně by to ohrozilo úspěch těhotenství i život matky.
V případě, že během cyklu nedojde k oplození a následnému vzniku embrya, takto připravená děložní sliznice se začne odlupovat a je vylučována s menstruační krví pryč z těla. Menstruace je tedy nevyhnutelným důsledkem přípravy děložní sliznice na embryo v případě, že nedojde k oplození [1, 2].
Menstruace není výsadou jen lidí
Mimo člověka se menstruace objevuje pouze u malého počtu savců, zejména u primátů, některých druhů netopýrů, bércouna a u myši bodlinaté [3]. Ostatní savci také ovulují, ale místo menstruace u nich probíhá tzv. říjový (estrální) cyklus. V takovém případě se připravená děložní sliznice většinou vstřebá a nevylučuje se z těla ven. Tento jev se vyskytuje i u kytovců, takže u nich nedochází ke krvácení do vody [3, 4].
Výkyvy chování způsobené vlivem pohlavních hormonů, jako je estrogen a progesteron, jsou u samic jiných druhů savců popsané. Výkyvy nálad během menstruačního cyklu u žen jsou nicméně poměrně subjektivní a liší se i mezi populacemi, a tak není možné přisuzovat výkyvy nálad pouze fázi menstruačního cyklu a obdobné je to i u jiných druhů savců. Obecně se dá říct, že pohlavní hormony do jisté míry řídí chování u samic jak v menstruačním, tak v říjovém cyklu, avšak je složité je vzájemně porovnávat právě kvůli odlišnosti jednotlivých typů cyklů a i individuálním rozdílům [5, 6, 7].
Co se týče menopauzy, tedy ukončení menstruace vlivem věku, jde o fenomén, který je v živočišné říši poměrně jedinečný. Aby mohli živočichové dosáhnout menopauzy, musí se dožít vysokého věku i po ztrátě schopnosti se rozmnožovat, a to je vzácné. U většiny savců dochází k postupnému snižování schopnosti rozmnožování až do doby smrti [8].
Babičky oceánů
Fenomén menopauzy byl dosud pozorován u lidí, primátů žijících v zajetí a překvapivě i u některých kytovců, jako jsou kosatky, kulohlavci a narvalové. Tito kytovci žijí v hejnech, ve kterých jsou starší samice, které už se nemohou rozmnožovat, velice ceněné pro své bohaté zkušenosti s lovem a migrací, které dál předávají svým „vnoučatům“. Tímto způsobem vlastně pomáhají přežít celému hejnu. Občas se jim proto přezdívá „babičky oceánů“.
Konkrétní problémy spojené s menopauzou u člověka, jako jsou návaly horka, poruchy spánku, zvýšené riziko onemocnění srdce a cév a mnoho dalších, je poměrně těžké sledovat u ostatních savců, a tak v dnešní době není ještě dostatek vědecké literatury, která by podobnost s menopauzou člověka potvrzovala či vyvracela [8, 9].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Natálie
Zdroje:
[1] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3528014/
[2] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12708708/
[3] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7253787/
[4] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20869821/
[5] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/39002829/
[6] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK97279/
[7] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5708589/