Doporučení nepoužívat, či dokonce vypínat mobilní telefony při bouřce je mýtus, který má základy v dobách, kdy se běžně používaly pevné linky. Ty bylo opravdu vhodné při bouřce odpojit ze sítě. Při úderu bleskem do domu či do blízkého okolí hrozil přenos náboje přes vodivé kabely a sluchátko až k hlavě nic netušícího volajícího. To mohlo mít fatální následky.

Mobilní telefony nejsou pevné linky

Doba pokročila a dnešní mobilní telefony ke své funkci nepotřebují vodivé propojení s okolím. Samotné používání mobilního telefonu při bouřce nezvyšuje pravděpodobnost zásahu bleskem a je považováno za bezpečné [1, 2].

Výzkumy zaměřené na toto konkrétní téma – používání mobilních telefonů během bouřek – neexistují, protože k nim vlastně neexistuje důvod. Žádné z dostupných statistik nenaznačují, že by nevypnutý mobilní telefon či jeho aktivní používání zvyšovalo pravděpodobnost úderu blesku. Ani žádný z dnes známých fyzikálních principů nenaznačuje, že by k tomu mělo docházet. Pojďme se na to detailněji podívat.

Co říkají statistiky aneb kdy vás nejčastěji zasáhne blesk

Veřejné statistiky jasně ukazují vztah mezi venkovní aktivitou a zásahem blesku. Konkrétně: nejpravděpodobněji budete zasaženi bleskem při práci na poli, v otevřeném prostranství anebo při horské turistice či vodních sportech [3–5]. Podle zkoumání Evropské laboratoře pro výzkum silných bouří (ESSL – European Severe Storms Laboratory) zemřelo v Evropě kvůli zásahu bleskem mezi lety 2001 a 2020 celkem 1280 lidí [6]. To dělá v průměru 64 lidí za rok (v USA je to 43 osob za rok [7]). Jen 1,2 % z celkového počtu těchto osob zemřelo uvnitř budovy a drtivá většina z toho v důsledku požáru způsobeného bleskem.

Další zajímavostí je, že 78–85 % obětí zásahu bleskem jsou muži [3, 6]. Muži mají totiž větší sklon zlehčovat či úplně opomíjet nebezpečí bouřky. Existuje u nich proto větší pravděpodobnost, že se budou v nebezpečných podmínkách venku vyskytovat [5].

Největší počet úmrtí po zásahu bleskem spadá na víkendy, konkrétně sobotu, mezi 12. a 18. hodinou odpoledne [3, 8]. To odpovídá skutečnosti, že nejvíce blesků je pozorováno odpoledne a že k nejvíce zásahům bleskem dochází v dnešní době automatizace zemědělské práce při venkovních volnočasových aktivitách [3, 4].

V neposlední řadě je namístě zmínit i statistiky publikované americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA – National Oceanic and Atmospheric Administration), které sledují vývoj zasažení člověka bleskem v USA za posledních 80 let [9]. Z veřejných dat je zřejmé, že počet úmrtí po zásahu bleskem rok od roku klesá. Klesající trend odpovídá rozvíjející se lékařské péči, zvyšující se bezpečnosti staveb a informovanosti veřejnosti, jak se při bouřích chovat.

S rozšířením mobilních telefonů počty zásahů bleskem nerostou

Žádná z prezentovaných statistik a výzkumných prací nebere v úvahu specificky mobilní telefon. Nevidíme v nich ale náhlé zvýšení počtu případů úderu člověka bleskem v období první a druhé dekády 21. století, kdy se mobilní telefony rozšířily do téměř celé populace. Další pozorované souvislosti zvyšující pravděpodobnost úderu blesku, jako jsou pohlaví, denní doba či aktivita, na první pohled nijak zvlášť nepoukazují na nebezpečnost používání mobilního telefonu.

Tato pozorování mohou podporovat tvrzení, že mobilní telefon nehraje žádnou roli v zásahu bleskem. Rozhodně se ale nejedná o vědecký závěr – pro takový nemáme dostatek odpovídajících dat a můžeme tedy vyvozovat falešně.

Co na to fyzika?

A co nám říká fyzika? Díky vzdušným proudům dochází vysoko v mracích ke tření částic vody, ledu a prachu, což vede ke vzniku elektrického náboje a jeho nerovnoměrnému rozložení. Zatímco větší a těžší záporně nabité částice se typicky drží u základny mraků, kladně nabité částice stoupají do horních vrstev. Hromadění náboje na spodní straně mraků zároveň vyvolává hromadění kladného náboje na povrchu země a v okolí vodivých objektů na jejím povrchu. Tzv. hrotový efekt dále způsobuje vyšší koncentraci náboje na špičkách, ostrých hranách a hrotech. Mezi mraky a zemí se tak vytváří napětí.

Protože příroda miluje rovnováhu, dříve či později dojde k výboji (blesku) a tím k vyrovnání nerovnoměrně rozložených nábojů.

Většina blesků putuje po obloze, mezi různými vrstvami mraku či mezi různými mraky. Jen asi čtvrtina blesků uhodí do země. Odhaduje se, že každou vteřinu do země udeří asi 10–1000 blesků [10, 11].

Z výše popsaného vyplývá, že pravděpodobnost uhození blesku zvyšují tři faktory: i) výška – čím blíže k základně mraků jsme, tím kratší cestu k uzemnění blesk přes nás může podniknout; ii) vodivost – čím vyšší vodivost předmět má, tím nižší odpor vykazuje pro cestující náboj; a iii) špičatost – hromadění náboje na hrotech zvyšuje napětí mezi ním a mrakem.

Zkrátka čím vyšší, vodivější a špičatější jsme s ohledem na naše blízké okolí (30–50 metrů), tím spíše si nás blesk „vybere“ pro svoji cestu k zemi. Proto nás chrání hromosvody a odtud vyplývají všechna doporučení, jak se bezpečně v bouři chovat (souhrn naleznete na konci článku).

Telefonováním se nestaneme vyšší ani špičatější

Je zřejmé, že ani jeden ze zmíněných faktorů není podpořen používáním mobilního telefonu. Telefonováním se nestaneme vyšší ani špičatější. Množství vodivých součástek v dnešních telefonech je zanedbatelné.

Jako hlavní riziko používání mobilních telefonů vzhledem k bouřím je jednak fakt, že lidé nevěnují dostatečnou pozornost projevům počasí a známkám blížící se bouře při venkovních aktivitách, a jednak používání elektrických spotřebičů (včetně nabíječek na mobil) během bouřek při vnitřních aktivitách.

Pokud dodržujeme všechny ostatní zásady bezpečného chování při bouřce, je používání mobilního telefonu nejen bezpečné, ale dokonce doporučované. Při nutnosti volat záchrannou službu vám totiž při použití bezdrátového mobilního telefonu, na rozdíl od klasického drátového, hrozí menší nebezpečí [1].

Jak se chovat při bouřce

Při prvním náznaku blížící se bouře, a tedy ideálně ještě před jejím vypuknutím, vyhledejte úkryt v budově (ideálně s funkčním hromosvodem) či v uzavřeném autě. Vypojte elektrické přístroje ze zásuvky, pokud to lze. Zůstaňte v úkrytu alespoň 20–30 minut po posledním blesku. Během bouře nepoužívejte vodovodní kohoutky, netočte vodu, nesprchujte se a nesahejte na elektrické přístroje v zásuvce.

Doporučuje se zavřít okna a dveře a nepohybovat se v jejich blízkost. Otevřená okna sice nezvyšují pravděpodobnost úderu blesku, pokud ale blesk udeří ve vašem blízkém okolí, může zavřené okno poskytnout ochranu před letícími částmi explodujících stromů či vytvořit bariéru, aby náboj snadno nepřeskočil dovnitř.

Pokud uvíznete venku, neschovávejte se pod stromy, skalními převisy, v jeskyních či v blízkosti vysokých špičatých staveb. V případě převisů a jeskyní hrozí při úderu bleskem uvolnění nestabilních částí skály, navíc jeskyně i převisy bývají vlhké, často kolem teče voda. Dostaňte se co nejrychleji do níže položeného členitého terénu (pryč z polí, luk, kopců, parkovišť a vodních ploch).

Nelehejte si na zem. Není-li jiného zbytí, nejbezpečnější poloha ve velmi nebezpečné bouřkové situaci je podřep (nikoli sed na zem!) s nohama přitisknutýma pevně k sobě a rukama zakrývajícíma uši (ochrana před případným hlasitým úderem blesku a tlakovou vlnou, která by mohla poškodit centrum rovnováhy v uších). V této poloze NEJSTE v bezpečí, jen zvyšujete svoje šance na menší škody při zásahu – vždy dejte přednost útěku do bezpečí! Při volání o pomoc použijte přednostně mobilní telefon.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Ivana

Zdroje:

[1] https://www.cdc.gov/lightning/faq/index.html

[2] M. A. Cooper, C. Andrews, R. L. Holle, R. Blumenthal, N. V. Aldana: Lightning-Related Injuries and Safety in book: Wilderness Medicine, Edition: 7th edition, Publisher: Elsevier, Editors: P.S. Auerbach (2016).

[3] https://doi.org/10.1186/s13049-018-0543-9

[4] https://www.cdc.gov/lightning/data-research/index.html

[5] https://www.weather.gov/media/safety/Analysis06-19.pdf

[6] https://doi.org/10.5194/ecss2023-146

[7] https://www.weather.gov/safety/lightning-odds

[8] https://doi.org/10.1175/MWR-D-13-00121.1

[9] https://www.weather.gov/media/hazstat/80years_2023.pdf

[10] V. A. Rakov: Types of lightning discharges and lightning terminology. In: Fundamentals of Lightning. Cambridge University Press; 2016:1-16.

[11] https://www.cdc.gov/lightning/about/index.html