Dle studie od Shahani a kolektivu autorů je toxická dávka fluoridů pro člověka 5–8 mg/kg tělesné hmotnosti. Smrtelná dávka je pak 32 mg/kg tělesné hmotnosti a u dětí je to 16 mg/kg tělesné hmotnosti [1]. Uvádí se, že fluoridovaná sůl obsahuje 250 mg fluoru v 1 kg soli [2]. S trochou matematiky si snadno spočítáme kolik soli je nutno sníst, aby to pro člověka bylo smrtelné: dospělý člověk by musel sníst asi 128 g soli na kg tělesné váhy a dítě 64 g soli na kg tělesné váhy. Pokud tedy budete používat v kuchyni sůl po špetkách a ne po kilogramech, tak považuji používání fluoridované soli za bezpečné.
Abychom této problematice lépe porozuměli, je nutné zohlednit, jakému množství fluoridů jsou lidé běžně vystaveni. Běžně fluoridy přijímáme ze 75 % z vody a dalších nápojů, popřípadě z jídla. Fluoridové soli jsou dobře rozpustné a jejich koncentrace se liší mezi různými typy vod. Například koncentrace v povrchových vodách bývá kolem 0,5 mg/l. Běžný příjem fluoridů v zemích EU je 0,13 mg/den [3, 4], což je hluboko pod hranicí toxicity.
Zajímavým faktem je to, že do 90. let 19. století měl fluorid tak pozitivní pověst, že se ani neuvažovalo o tom, že by mohl být toxický [5]. Avšak některé epidemiologické studie naznačují, že patří mezi vývojově neurotoxické látky [6]. Fluorid je také zařazen do společné kategorie s toxickými kovy (což je například olovo či arsen) či polychlorovanými bifenyly [3]. Avšak je nutno podotknout, že už Paracelsus věděl, že o toxicitě rozhoduje dávka.
Fluoridy se začaly do zubních past přidávat, jelikož je prokázán jejich pozitivní vliv proti vzniku zubního kazu, a dle dostupných informací je vhodné začít používat zubní pasty s fluoridem u dětí od dvou let [3]. Pro představu: dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je adekvátní příjem fluoridů 50 μg/kg tělesné hmotnosti. V extrémních případech je možné z vody přijmout až 120 μg/kg tělesné hmotnosti, přičemž tato koncentrace je stále nižší než toxická dávka.
Dle dostupných evropských dat můžeme usuzovat, že fluorid není neurotoxický pro vývoj člověka, jelikož standardní příjem fluoridů nedosahuje takové úrovně, aby se projevovaly jeho neurotoxické účinky [3]. Bohužel není moc studií, které by se věnovaly vlivu neurotoxicity fluoridů na zdraví dětí, a u těch existujících by se dalo polemizovat o jejich průkaznosti [7, 8].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Veronika
Zdroje:
[1] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5651468/
[2] https://nechcikazy.cz/fluoridace-soli/
[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7261729/
[4] https://www.cdc.gov/fluoridation/faqs/about-fluoride.html
[5] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0009279710004631
[6] https://www.thelancet.com/journals/lanres/article/PIIS1474-4422(13)70278-3/fulltext
[7] https://link.springer.com/article/10.1007/s00204-021-03072-6#Sec11